Lícování je v technickém kreslení předepsání rozměrů dvou volných konstrukčních částí daného předmětu tak, aby tyto části vůči sobě měly předepsaný vztah. Je to současně pojmenování činnosti, která vede k výrobě a ustavení těchto součástí. Lícování tak může být:
- pevné (těsné),
- přechodné
- a s vůlí.
Různých uložení se dosahuje použitím jednotlivých kombinací rozměrových tříd ukládaných součástí. Nejčastěji se o lícování mluví v souvislosti s uložením otáčivých hřídelí a podobných soustav válcových povrchů.
Lícování se definuje pomocí základního - jmenovitého rozměru a dané tolerance. Tolerance jsou normalizovány. Používají se soustavy jednotné díry a jednotného hřídele. Přesnost uložení je dána jednak třídou uložení a dále rozsahem tolerovaného (jmenovitého) rozměru součásti. Soustava jednotné díry je preferována z výrobních důvodů: Je totiž mnohem snadnejší dodržet tolerance na hřídeli - vnější ploše, než uvnitř otvoru.